českého etnografa, muzeologa, cestovatele a spisovatele Václava Šolce (1919–1995). Představuje klíčové okamžiky jeho života: mladá léta, domácí i zahraniční studia, latinskoamerické a asijské cesty, terénní výzkum mezi indiánskými kmeny Aymarů, Mapučů a Alakalufů, etnografickou práci v Náprstkově muzeu, včetně Šolcova působení v roli ředitele. Zároveň se snaží přiblížit a stručně zhodnotit literární tvorbu Václava Šolce, a to ať už se jedná o práce odborné, populárně-naučné, překladové či o beletrii pro děti a mládež. Životopis vychází u příležitosti 100. výročí narození Václava Šolce. ISBN 978-80-7470-240-2
Doporučená cena 199 Kč
obalka.indd 1
Miroslav Černý
knižním průvodcem po osudu a díle známého
Život s indiány tří Amerik
Biografie Život s indiány tří Amerik je prvním
Život s indiány tří Amerik
Miroslav Černý
Čtení o Václavu Šolcovi 09.08.19 10:16
život s indiány tří amerik.indd 1
12.08.19 11:00
život s indiány tří amerik.indd 2
12.08.19 11:00
Život s indiány tří Amerik
Miroslav Černý
Čtení o Václavu Šolcovi život s indiány tří amerik.indd 3
12.08.19 11:00
KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Černý, Miroslav Život s indiány tří Amerik : čtení o Václavu Šolcovi / Miroslav Černý. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2019. — 128 stran Anglické resumé ISBN 978-80-7470-240-2 39-051 * 910.4-051 * 069.01-051 * [80(=111)+908(73)]-051 * 821.162.3-051 * 929 * (=8) * 39 * (437.3) * (092) * (082.2) — Šolc, Václav, 1919-1995 — 1919-1995 — etnografové — Česko — 20. století — cestovatelé — Česko — 20. století — muzeologové — Česko — 20. století — amerikanisté — Česko — 20. století — čeští spisovatelé — 20. století — Indiáni — etnografie — biografie — jubilejní publikace 39 — Kulturní antropologie. Etnologie. Etnografie [1] 929 — Biografie [8]
Na obálce je použit snímek Václava Šolce Ve vsi navštěvují školu pouze čtyři děvčata (1963) ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Recenzovali: Ing. Otto Horský, CSc. PhDr. Olga Kandertová © Miroslav Černý, 2019 © Epilogue Lívia Šavelková, 2019 © Graphic & Cover Design Stará škola, 2019 © Filip Tomáš — Akropolis, 2019 ISBN 978-80-7470-240-2 ISBN 978-80-7470-241-9 (PDF)
život s indiány tří amerik.indd 4
12.08.19 11:00
Vydáno u příležitosti 100. výročí narození Václava Šolce
život s indiány tří amerik.indd 5
12.08.19 11:00
život s indiány tří amerik.indd 6
12.08.19 11:00
Úvodem
Kdo se v české kotlině druhé poloviny dvacátého století zajímal o původní obyvatele amerického kontinentu, nutně musel na razit na osobnost Václava Šolce. Osobně jsem jméno tohoto vý znamného českého etnografa a muzeologa zaregistroval celkem brzy, už ve svých jedenácti letech. Zrovna jsem dočetl román Kar la Maye Old Surehand a na jeho konci — šlo o verzi vydanou roku 1985 nakladatelstvím Olympia — jsem objevil závěrečné slovo pro mě do té doby neznámého doktora Šolce. Díky jeho komentá ři jsem se dozvěděl, že existuje studijní obor nazývaný etnografie, zabývající se národopisem, a to včetně bádání o indiánech, a že se studium domorodých obyvatel Ameriky dokonce může stát celoživotní profesí. Jak jsem o mnoho let později zjistil, stejným způsobem Šolc vstoupil do života mnoha dalším lidem, přičemž některé z nich inspiroval natolik, že se vydali v jeho šlépějích. Za všechny 7
život s indiány tří amerik.indd 7
12.08.19 11:00
můžu jmenovat alespoň Markétu Křížovou, v současnosti jednu z předních osobností české iberoamerikanistiky.1 Třebaže má vlastní cesta byla odlišná a jazykové a literární zájmy mě zavedly k filologickému studiu, předkolumbovské kultury zůstaly mým celoživotním koníčkem, ke kterému jsem vždycky přistupoval s velkou vážností, a Václav Šolc se stal prvním průvodcem po jejich světě. Šolc samozřejmě nebyl jediný, kdo se v tehdejším Českoslo vensku indiány zabýval. Snadno dostupné byly knihy Čestmíra Loukotky z Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. O indián ských kmenech Amazonie aktivně psal a přednášel Mnislav Zelený‑Atapana. Odborné i populárně vědecké publikace a pře klady vydávali Oldřich Kašpar s Františkem Vrhelem. Popula rizaci oboru se věnovali také Vladimír Hulpach a Mira Holzba chová. Jako chlapec jsem pochopitelně neznal práce Milana Stuchlíka, Olgy Kandertové či Kateřiny Klápšťové. Naopak čte náři velmi oblíbené a všudypřítomné byly etnografické cestopisy Miloslava Stingla. Václav Šolc a Miloslav Stingl byli do jisté míry rivalové. A při nejmenším v prostředí, ve kterém jsem se pohyboval, existovaly konkurenční fankluby, mající v oblibě buď Šolce, anebo Stingla. Bylo to něco podobného, jako když se fotbaloví fanoušci dělí na 1/ Viz rozhovor s docentkou Křížovou in: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/ces tovani/co‑zavinil‑vinnetou‑etnolozka‑vyvraci‑myty‑o‑indianech_313747.html
8
život s indiány tří amerik.indd 8
12.08.19 11:00
slávisty a sparťany, nebo muzikanti vytvářejí komunity podle toho, zda upřednostňují Beatles, nebo Rolling Stones. Já jsem jednoznačně patřil k „šolcovcům“, i když přiznávám, že některé mé důvody byly vyloženě dětinské. Miloslav Stingl měl holt tu nevýhodu, že svou vizáží a vystupováním nedokázal na plnit představu jednoho kluka o neohroženém cestovateli, který vyráží za dobrodružstvím mezi indiány. Naopak Václav Šolc, vyš ší a s rozhodným hlasem, se té představě alespoň blížil. Ovšem byly tu i další důvody. Zatímco Stingl při svých cestách a ve svých publikacích těkal z kontinentu na kontinent, na Šolcovi se mi líbilo, jak se zaměřuje výhradně na americký areál. A rovněž to, že měl na rozdíl od Stingla bohaté zkušenosti s dlouhodobým etnografickým terénním výzkumem. Dnes si myslím, že tím nejdůležitějším, co před lety rozhodlo o mém vztahu k Václavu Šolcovi, byl zvláštní pocit blízkosti, který jsem v kontaktu s jeho knihami zažíval. Ať už šlo o populárně na učné publikace, cestopisy z Latinské Ameriky nebo jeho beletrii pro mládež, vždy tam byl moment účasti. Prostě jsem měl pocit, že autor rozumí mně a já rozumím svému autorovi. Tím ovšem neříkám, že s odstupem času nejsem schopen na Šolcovo dílo nahlédnout kriticky. Když mě poprvé napadla myšlenka napsat životopis Václava Šolce, kladl jsem si otázku, zda jsem pro takovýto úkol vhodný kandidát. S Šolcem jsem se nikdy osobně nesetkal a etnogra fii jako samostatný obor jsem rovněž nevystudoval. Přesto se 9
život s indiány tří amerik.indd 9
12.08.19 11:00
omnívám, že určité předpoklady a odborné a jazykové znalos d ti mám. Za důležité rovněž považuji, že jsem navštívil některá z míst (Altiplano či jezero Titicaca), v nichž Šolc dlouhodobě po býval. Zajímavou shodou okolností je i to, že stejně jako má on, mám i já v životopisu napsáno „vodní skaut“. Hlavně jsem se však mohl spolehnout, a to chci zdůraznit, na vstřícnost ze strany ko legů a přátel Václava Šolce. Bez jejich pomoci a podpory by tato biografie nikdy nemohla vzniknout. Jakýkoli omyl, nedostatek či prohřešek následujícího textu jde ovšem výhradně na můj vrub. Do budoucna bych si přál, aby vznikl ještě minimálně jeden životopis. Životopis, který přinese zevrubný rozbor a zhodnoce ní bohatého díla2 významného českého cestovatele, muzeologa, etnografa‑amerikanisty a spisovatele Václava Šolce. Rozhodně si to zaslouží.
2/ Většina důležitých podkladů se nalézá v Archivu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.
10
život s indiány tří amerik.indd 10
12.08.19 11:00
Etnograf osudem i volbou
Václav Šolc se narodil 27. září 1919 v Sobotce. Milované rodné město, do kterého se pak po celý život vracel za příbuznými, přá teli, nebo aby proslovil přednášku o indiánech, však záhy, už jako dvouletý,1 opustil a s rodiči se přestěhoval do Úpice. Dále tedy žil ve Východočeském kraji, pouze okres Jičín vyměnil za okres Trutnov a skály Českého ráje za zvlněnou krajinu krko nošského podhůří. V Úpici malý Václav vychodil obecnou školu a poté v blízkém Náchodě začal studovat na gymnáziu. Maturitní zkoušku ovšem po dalším rodinném stěhování vykonal až v Pra ze, konkrétně na Masarykově 1. státním čsl. reálném gymnáziu v Křemencové ulici, tj. na proslulé „Křemencárně“, nalézající se naproti neméně proslulého pivovaru U Fleků. 1/ Sylvie Voláková: http://www.jicinsko.cz/zss/99/zss995—2.htm
11
život s indiány tří amerik.indd 11
12.08.19 11:00
Nevíme, jestli Václav Šolc‑gymnazista patřil k pravidelným návštěvníkům pivovaru a jeho lokálů, sám se totiž přiznává pou ze k tomu, že studium bylo náročné a že zejména matematika, fyzika a další exaktní disciplíny mu činily nemalé potíže.2 V hu manitních oborech naopak vynikal, mezi jeho nejoblíbenější předměty patřily cizí jazyky: povinná latina, němčina a francouz ština a formou odpoledního kroužku též španělština, kterou vy učoval profesor J. Kuchválek.3 Právě španělština se měla do bu doucna stát klíčovým dorozumívacím prostředkem Václava Šolce, nezbytným pro jeho dlouhodobé pobyty v Latinské Americe. Volný čas na základní a střední škole Šolc trávil dvěma hlavními způsoby. Na vodě a zatím ještě soukromým studiem indiánů. Vodní turistika Šolce provázela po celý život. Věnoval se jí aktivně jako kanoista i kajakář. Vedl oddíl vodních skautů, po roce 1948 tajně. K jeho nejmilovanějším řekám patřila Lužnice a především horní Vltava. Václav Šolc se zajímal o dějiny jihočes ké voroplavby, dokonce v této věci publikoval několik vědeckých a populárně‑naučných prací. Rozmanitými aspekty vodáctví se zaobíral také během svých pozdějších cizokrajných cest, do Vietnamu i jinam, a četnými odkazy na vodní sporty jsou pro tkány v podstatě všechny Šolcovy knihy. Jak navíc dokládá jeden z jeho vůbec prvních publikačních zářezů, článek „Indiánská 2/ Renata a Jaroslav Malinovi (1991), str. 95. 3/ Tamtéž, str. 95.
12
život s indiány tří amerik.indd 12
12.08.19 11:00
kanoistika“,4 dařilo se mu kloubit zájem o vodáctví s druhým koníčkem a svou osudovou životní láskou a životní náplní, kte rou se mělo stát studium původních Američanů. Sám Šolc na to vzpomíná takto: „Když mi bylo devět, dostal se mi do ruky Mayův Syn lovce medvědů. Přečetl jsem ho s nadšením a zamiloval jsem se až po uši do indiánů! Je samozřejmé, že jsem ne‑ sčetněkrát slyšel, od rodičů i jiných blízkých dospělých — prosím tě, co blázníš s těmi indiány, proč sháníš kdejakou knížku o nich, proč to hltáš, proč tě nezajímá třeba historie nebo něco jiného? Nedalo se nic dělat, já jsem se indiánů držel a nepustil se jich celý život.“5 Že šlo o vskutku osudové setkání, k tomu se Šolc vyznává i na řadě dal ších míst, mj. v doslovu k dobrodružné knížce Dlouhý lovec, kte rou napsal jeho guru A. V. Frič.6 Cesta ke studiu původních obyvatel Ameriky, indiánů a Es kymáků, však vůbec nebyla snadná. Šolc pocházel z katolické rodiny, sám byl hluboce věřící, a tak 21. června 1939 vstoupil do Arcibiskupského kněžského semináře v Praze‑Dejvicích a ještě téhož roku byl vyslán ke studijnímu pobytu do Itálie.7 Zapsal se i na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, tu ovšem stu dovat nezačal, protože 17. listopadu 1939 nacisté uzavřeli české 4/ Širým světem 3/1944, str. 91—97. 5/ V. Šolc (1985), Slovo závěrem, In Karel May: Old Surehand, str. 325. 6/ Viz A. V. Frič (1985), str. 157. 7/ Literární archiv PNP, fond Václava Šolce, č. 1698.
13
život s indiány tří amerik.indd 13
12.08.19 11:00
vysoké školy.8 Právě během italského pobytu se Šolc definitivně přeorientoval ke studiu etnografie, kterou studoval u profesora Schuliena na Lateránské univerzitě ve Vatikánu.9 Zároveň tam pracoval v Lateránském etnologickém muzeu, o jehož sbírkách referoval po návratu do Prahy (už jako bakalář filozofie) v časo pise Širým světem.10 Návrat do Prahy byl vynucen nacisty, kteří zjistili, že pro národopisné studium v Itálii Šolc postrádá patřičná povolení. V protektorátních Čechách se pak protloukal, jak to jen šlo, a vy střídal řadu zaměstnání. Velkou útěchou mu byla četba knih s indiánskou tematikou a nepravidelné návštěvy Fričovy vily na Božínce, kde mohl snít o indiánech s někým, kdo s nimi skutečně žil. Na konci války se zapojil do odboje a za zásluhy při květnové revoluci byl vyznamenán Junáckým křížem III. stupně.11 Ihned po osvobození se Václav Šolc zapsal na Filozofickou fa kultu Univerzity Karlovy ke studiu etnografie a srovnávací nábo ženské vědy ( jeho hlavními učiteli byli profesoři Otakar Pertold a Karel Chotek), paralelně pracoval jako pomocná odborná síla v Náprstkově muzeu. Univerzitní studia úspěšně zakončil roku 8/ Renata a Jaroslav Malinovi (1991), str. 95. 9/ Olga Kandertová: https://libri.cz/databaze/orient/search.php?name=%A9olc 10/ „Indiánské oddělení v Lateránském museu“. Širým světem 20/1943, str. 345 350. 11/ Literární archiv PNP, fond Václava Šolce, č. 1698.
14
život s indiány tří amerik.indd 14
12.08.19 11:00
1949 disertační prací o Sobích Eskymácích a subarktických in diánech, načež se o rok později stal zaměstnancem Náprstkova muzea na plný úvazek.12 Do nového pracovního poměru Václav Šolc vstupuje už jako ženatý muž. Roku 1948 si vzal Marii Křížovou13 (nar. 27. července 1920), se kterou se seznámil během jedněch prázdnin trávených na Sobotecku. Pět let nato (5. června 1953) se manželskému páru narodil jediný syn Václav. Ten později vystudoval na FF UK v Pra ze skandinavistiku a anglistiku a v současnosti žije v Dánsku. I když odbornou specializací Václava Šolce byla amerikanis tika, v první dekádě svého působení v Náprstkově muzeu se mu sel věnovat i celé řadě dalších etnografických a muzeologických témat. Připravil řadu výstav, mj. výstavu předmětů a fotografií z první cesty Hanzelky a Zikmunda (1951) nebo spolu s kolegy Čestmírem Loukotkou a Otakarem Nahodilem výstavu nazva nou Tanec, hudba, divadlo (1952). Také se zapojil do terénního výzkumu voroplavby na jihočeských tocích. Indianistiku na opak mohl studovat jen jako teoretik, kterému díky kádrovému profilu soudruzi neumožnili po celá padesátá léta vycestovat na druhou stranu Atlantiku.14 Místo toho Šolce vyslali v roce 1957 na východ do Číny a Koreje a o čtyři roky později do Vietnamu 12/ Literární archiv PNP, fond Václava Šolce, č. 1698. 13/ Kdo je kdo 91/92, str. 961. 14/ Josef Kandert (1994), str. 339.
15
život s indiány tří amerik.indd 15
12.08.19 11:00
a Mongolska, kde měl místním etnografům pomoci s rozvojem muzejnictví. Jak Václav Šolc vzpomíná v jednom svém cestopise, asijská zkušenost ho mohla stát život. „Letěl jsem z Koreje, kde jsem se účastnil zřizování muzea. Jeden motor nám zhasl docela a druhý prskal a běžel nepravidelně. Naštěstí se to stalo až za horami, až když jsme dole zahlédli širou, travnatou step. Přistávali jsme nouzově, bez koleček, rovnou na trup. Byl to veliký rachot, ale dobře to dopad‑ lo. Letuška vylovila odkudsi láhev vodky — zřejmě jako lék proti úleku a jeho následkům — a za pár hodin si pro nás přijeli z letiště z Čity.“15 Tragicky mohlo dopadnout i přistání, které se odehrálo o řadu let později v Argentině. „Přistávali jsme v Buenos Aires na letiště Ezeiza. Mraky byly nizoučko nad zemí, bylo jich několik vrstev nad sebou, a pršelo. Letěli jsme Boeingem 707 společnosti Air France, letadlo bylo téměř plné, snad jen pět či šest míst nebylo obsazených. V tomto okamžiku dali Argentinci z řídící věže našemu pilotovi hlá‑ šení o dešti a silném, nárazovém větru — jenomže z opačného směru. V důsledku toho jsme se při šikmém nalétávání na příslušnou run‑ way, přistávací betonovou dráhu, v náklonu, při prudkém poryvu zezadu propadli, dopadli na levá kola, odrazili se a dopadli na pravá kola. Při tomto druhém nárazu se nám urazilo pravé křídlo a ulétlo jak raketa. Vytékající benzín okamžitě začal hořet a v té chvíli byla z našeho letadla hořící pochodeň. Pilot náš vrak dokázal zastavit 15/ Indiánským Mexikem, str. 152.
16
život s indiány tří amerik.indd 16
12.08.19 11:00
a my jsme z hořícího letadla vyskákali či sjeli po nouzové skluzavce, tak rychle jako nikdy v životě, protože jsme čekali, že každou chvíli zbylý benzín exploduje.“16 Tento jistě hrůzostrašný zážitek je pro nás ovšem zprávou, že se okolnosti změnily a Václavu Šolcovi bylo konečně po dlouhých letech čekání umožněno vycestovat do země indiánů. Stalo se tak v roce 1963, kdy v rámci kulturní dohody mezi ČSSR a Bolívií zís kal povolení k výzkumu indiánů kmene Aymara žijících na jeze ře Titicaca a v přilehlých bolívijských oblastech. Bylo mu už čty řiačtyřicet let. Jak píše ve vzpomínkovém článku Josef Kandert,17 bylo pro tehdejší dobu typické, že se za Šolce musel na ÚV KSČ zaru čit jeho přímý nadřízený, ředitel Náprstkova muzea Erich Herold. Bolívijská výprava byla v pravém slova smyslu přelomo vá a jednou provždy rozhodla o tom, že to budou právě latin skoameričtí indiáni a z nich především Aymarové, komu Vác lav Šolc zasvětí druhou polovinu své profesní dráhy. Poněvadž cesta do Bolívie byla více než úspěšná, mohly následovat i další expedice. Ze všech Šolc přivážel fotografie a sbírkové předmě ty, které následně prezentoval odborníkům i laické veřejnosti formou etnograficky orientovaných výstav a přednášek. Terénní data a osobní zkušenosti a zážitky transformoval do odborných publikací, cestopisných a populárně‑naučných knih a článků 16/ Indiánským Mexikem, str. 152—153. 17/ Josef Kandert (1994), str. 339.
17
život s indiány tří amerik.indd 17
12.08.19 11:00
a záhy i do dobrodružných románů pro mládež. O všech těchto aspektech Šolcovy tvorby se více pojednává v následujících třech kapitolách. V roce 1970 se Václav Šolc uvolil převzít funkci ředitele Ná prstkova muzea, „kdy na naléhání spolupracovníků nahradil své‑ ho předchůdce Ericha Herolda, odvolaného z politických důvodů“.18 V sedmdesátých letech se také systematicky věnoval přípravě po řadů o indiánech pro Československý rozhlas a Československou televizi, mj. upravil a zpracoval filmový materiál z výzkumné cesty svého chilského přítele českého původu J. Hoffmana k pra lesním indiánům v Brazílii.19 Na pozici ředitele setrval do roku 1979, kdy ve svých šedesáti letech odešel do důchodu. I v něm však zůstal nadále velmi aktivní a v rozmezí šestnácti let napsal neuvěřitelných jedenáct knih. Václav Šolc zemřel 16. července 1995 v nedožitých šestasedm desáti letech. Zanechal po sobě odborně i literárně hodnotné dílo, které jak rozsahem, tak tematickým i žánrovým rozpětím do dnes budí úžas nad schopností jednoho člověka tohle vše zvlád nout, napsat, zorganizovat, přeložit či posoudit. Díky působení v Náprstkově muzeu se Šolc natrvalo zapsal do dějin českého muzejnictví. Jako etnograf‑amerikanista zanechal výraznou sto pu v české i zahraniční indianistice. Početné generace dětských 18/ Kateřina Klápšťová (2009), str. 3. 19/ Josef Kandert (1994), str. 340.
18
život s indiány tří amerik.indd 18
12.08.19 11:00
i dospělých čtenářů uvedl do světa původních Američanů a dal ší — věřím — budou následovat, neboť knihy, které jsou psány s láskou, odpovědností a věrností k tématu, o němž pojednávají, nikdy neztrácejí na čtivosti a atraktivitě.
19
život s indiány tří amerik.indd 19
12.08.19 11:00
Poděkování
Mé velké díky si zaslouží oba recenzenti, Otto Horský a Olga Kandertová a stejnoměrně i autorka doslovu Lívia Šavelková. Nesmím zapomenout ani na pracovníky řady českých knihoven, kteří mě zásobovali informacemi o výpůjčkách knížek Václava Šolce. V neposlední řadě děkuji všem kolegům‑amerikanistům, kteří si našli čas a odpověděli na mé anketní otázky.
120
život s indiány tří amerik.indd 120
12.08.19 11:00
Jmenný rejstřík
Aguilera Faúndez, Óscar 40, 117 Barteček, Ivo 116, 119
Cordero, García 25 Crkal, Karel 117 Crook, George 69
Berka, Venca 48 Bingham, Hiram 85–86, 118 Birket‑Smith, Kaj 53 Bláha, Josef 77, 115 Borovička, Michael 95, 116 Burland, Cottie A. 114
Čermák, Marko 93 Černík, Jiří 100, 118–119 Černý, Miroslav 70, 74, 106, 119
Calderón, Cristina 39 Campbell, Lyle 71, 117 Carletti, Francesco 113 Coe, Michael 117 Coloane, Francisco 41, 118 Cooper, James Fenimore 66, 105
Emperaire, Joseph 37, 39
Däniken, Erich von 43–44 Díez, García 57
Falk-Rønne, Arne 114 Farfánová Barriosová, Eva 59, 100, 118–119 Felix, Honza 48
121
život s indiány tří amerik.indd 121
12.08.19 11:00
Fernández Juárez, Gerardo 100, 118 Fiedler, Arkady 46, 116 Fixín 48 Forman, Bedřich 113 Forman, Werner 113 Franklin, John 53 František Josef I. 87 Frič, Alberto Vojtěch 13–14, 50, 62, 88, 96, 114 Frison-Roche, Roger 113 Frýd, Norbert 114 Fulín, Miloslav 21
Hořejš, Petr 68, 109 Hübsch, Antonín 55 Hulpach, Vladimír 8, 66, 74, 119 Chaloupka, George 35, 117 Chotek, Karel 14 Ingstad, Helge 53
Girault, Louis 27, 117
Janka, Otto 93, 95, 115, 118 Jeier, Thomas 70 Jeřábek, František Věnceslav 76 Jiránek, Jiří 29, 119 Juárez, Benito 87
Hanzelka, Jiří 15, 95, 111, 113 Harrer, Heinrich 113 Harrison, K. David 119 Hearne, Samuel 53 Hemming, John 116 Herold, Erich 17–18 Heyerdahl, Thor 61 Hoffman, J. 18 Hogan, Jiří (vl. jm. Jiří Schwemlein) 78 Holzbachová, Mira 8 Hornát, Jaroslav 61, 105–106, 113 Horský, Otto 118–120
Kandert, Josef 15, 17–18, 115 Kandertová, Olga 8, 14, 115, 120 Karlík, Bóža 48 Kašpar, Oldřich 8, 74, 116–117 Klápšťová, Kateřina 8, 18, 61, 63–64, 78, 94, 101, 116–119 Kocourek, Vítězslav 105 Kočvara, Luboš 100, 119 Kováč, Milan 100, 118 Krátký, Čestmír J. 118 Křížová, Marie 15 Křížová, Markéta 8, 100, 118–119 Kuchválek, J. 12
122
život s indiány tří amerik.indd 122
12.08.19 11:00
Kunský, Josef 95, 116 Kunz, Ludvík 115 Lhote, Henri 35, 116–117 London, Jack 41 Loukotka, Čestmír 8, 15, 66, 69, 113, 116 Mackenzie, Alexander 53 Magalhães, Fernão de (Magellan) 72 Machulka, Bedřich 111 Malina, Jaroslav 12, 14, 57–58, 115 Malinová, Renata 12, 14, 57–58, 115 Mann, Michael 105 Martínek, Jiří 95, 115 Martínek, Miloslav 95, 115 Maxmilián I. 87–88 May, Karel 7, 13 Mojžíš, Ján 70 Morgan, Lewis H. 61, 106, 113 Morley, Sylvanus G. 114 Müller, Jiří 113 Muysken, Pieter C. 27, 117–118 Nahodil, Otakar 15, 113 Náprstková, Josefa 62 Nestler, Julius 58
Neumann, Peter 29–30, 63, 113 Niemeyer, Hans 82 Núñez, Lautaro 29 Oberländer, Filip 111 Orth, Jan 42 Painekeu, Florencio 83 Pařízek, L. M. 111 Perglerová, Milena 21 Pertold, Otakar 14 Petitot, Émile 53 Píchová (Kandertová), Olga 29–30, 36 Pinochet, Augusto 36 Pizarro, Francisco 85 Polišenský, Josef 58 Prokop, Vladimír 66–67, 119 Přibáň, Michal 21, 119 Quilter, Jeffrey 118 Rasmussen, Knud 53 Rauff, Walter 72 Roedl, Bohumír 100, 117–118 Rozhoň, Vladimír 96, 118 Rutta, Josef 63 Scheufler, Vladimír 59, 109–112 Schulien, Michael 14
123
život s indiány tří amerik.indd 123
12.08.19 11:00
Schwemlein, Jiří viz Hogan, Jiří Sonnek, Jiří 119 Soukup, Martin 97, 119 Steensby, Hans P. 53 Stingl, Miloslav 8–9, 69, 71, 105, 116 Studenovský, Tomáš 77, 115 Stuchlík, Milan 8, 36, 113 Stuchlíková, Jarka 36, 41, 117
Vaillant, George C. 61, 113 Vilímková, Olga 118 Voláková, Sylvie 11 Vraštil, Jaromír 66–67, 70, 92, 119 Vrhel, František 8, 58, 116 Wolf, Josef 62, 117
Šavelková, Lívia 107, 119–120 Šolcová, Marie 104 Šolc, Václav 5, 7–18, 20–34, 36–44, 46–50, 52–53, 55–59, 61–63, 65–78, 80–85, 87–94, 96–109, 114–116, 120, 125 Šolc, Václav (syn) 15 Šrámek, Fráňa 76 Štěpánek, Pavel 58, 71, 97, 116
Zapletal, Miloš 78 Zelený-Atapana, Mnislav 8, 118 Zikmund, Miroslav 15, 95, 111, 113 Zpěvák, Karel 21
Tadič, Roman 74, 119 Taylor, Colin F. 100, 117 Torero, Alfredo 59, 118 Turnovský, Josef Ladislav 76 Turquetil, Arsène 53–54 Ullrich, Jan F. 74, 118 Urbanová, R. Ch. 113
124
život s indiány tří amerik.indd 124
12.08.19 11:00
Summary
The book presents the first biography of Václav Šolc (1919—1995), an influential Czech ethnographer‑Americanist and museolo gist. It focuses on his life, career, and a long‑term work for the Náprstek Museum. Based on the publications written by Václav Šolc, the author provides an overview of his travels and eth nographic field work in several localities of Central and South America. He discusses Šolc’s related research activities and liter ary production, both in the field of fiction and non‑fiction. Final ly, the author attempts to summarize the contributions of Václav Šolc as the traveler, scientist, writer, and popularizer of Native American studies.
125
život s indiány tří amerik.indd 125
12.08.19 11:00
Obsah
7 Úvodem 11 Etnograf osudem i volbou 20 Výpravy za indiány Vědecká a muzejní práce 52 Popularizace amerikanistiky 65 Beletrie pro mládež 76 94 Přínos, aktuálnost, inspirace Slovo závěrem 103 104 Doslov 108 Vybraná bibliografie 115 Literatura 120 Poděkování Jmenný rejstřík 121 125 Summary
život s indiány tří amerik.indd 126
12.08.19 11:01
život s indiány tří amerik.indd 127
12.08.19 11:01
Miroslav Černý Život s indiány tří Amerik Čtení o Václavu Šolcovi Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2019 jako svou 392. publikaci Doslov Lívia Šavelková Redakce Tereza Tomášová Grafická úprava, obálka, jmenný rejstřík
a sazba písmem eskorte latin a termina Stará škola (www.staraskola.net)
Tisk Tiskárna Protisk, s. r. o., Rudolfovská 617, 370 01 České Budějovice Vydání první, 128 stran, TS 2. ISBN 978-80-7470-240-2 ISBN 978-80-7470-241-9 (PDF) Doporučená cena včetně DPH 199 Kč www.eshop.akropolis.info
život s indiány tří amerik.indd 128
12.08.19 11:01
českého etnografa, muzeologa, cestovatele a spisovatele Václava Šolce (1919–1995). Představuje klíčové okamžiky jeho života: mladá léta, domácí i zahraniční studia, latinskoamerické a asijské cesty, terénní výzkum mezi indiánskými kmeny Aymarů, Mapučů a Alakalufů, etnografickou práci v Náprstkově muzeu, včetně Šolcova působení v roli ředitele. Zároveň se snaží přiblížit a stručně zhodnotit literární tvorbu Václava Šolce, a to ať už se jedná o práce odborné, populárně-naučné, překladové či o beletrii pro děti a mládež. Životopis vychází u příležitosti 100. výročí narození Václava Šolce. ISBN 978-80-7470-240-2
Doporučená cena 199 Kč
obalka.indd 1
Miroslav Černý
knižním průvodcem po osudu a díle známého
Život s indiány tří Amerik
Biografie Život s indiány tří Amerik je prvním
Život s indiány tří Amerik
Miroslav Černý
Čtení o Václavu Šolcovi 09.08.19 10:16